Informace o mně

"Důvěru si získáte tak, že jste průhlední, otevření a držíte slovo."                            Jack Welch

 

    Abych tedy alespoň částečně získala Vaši důvěru, ráda bych Vám napsala něco o sobě - ať víte, s kým máte tu čest. Jmenuji se Zuzka Sladká, momentálně jsem na rodičovské dovolené a dálkově studuji navazující magisterské studium v Praze, Fakulty životního prostředí, obor Ochrana přírody. Vystudovala jsem bakalářské studium v Plzni, obor biologie. Bakalářské studium jsem úspěšně dokončila, avšak z důvodu nelehkého těhotenství jsem nemohla pokračovat dále, proto jsem se ke studiu vrátila o rok později.

    Jsem klidné, důvěřivé povahy, přesto razím heslo "Důvěřuj, ale prověřuj:-)". Myslím, že pohled na svět mám více optimistický, přestože jsem v životě zažila hodně bolesti, díky které bych ráda pomáhala druhým s podobnými problémy a pocity. Zastávám názor, že nic se nemá přehánět. Pakliže nabydete pocitu, že jsem zapálená bioložka propagující pouze přírodní léčbu, není tomu tak. I v případech těžké nemoci jsem přistoupila k léčbě pomocí léků. Přesto mohu říci, že se alespoň snažím užívat života co nejzdravěji. Odráží se to v mém přístupu ke kuchyni, kdy raději využívám bylinek, klasických vývarů než použití maggi, instatních jídel aj. Tím neodsuzuji druhé, kteří mají tato jídla rádi, každý svého štěstí strůjce. :-)

    Taktéž jsem milovnicí pohybu, ať je to tanec, dlouhé procházky se psem či jízda na kole, na lyžích nebo prostě domácí cvičení u DVD. Jakýkoliv pohyb je tělu prospěšný a jak se chováme my ke svému tělu, tak se tělo bude chovat k nám. Věřím, že naše fyzická kondice je úzce spjata s psychickou stránkou a leckteré nemoci vzejdou pouze z našeho psychického rozpoložení. Již je tomu dávno, kdy jsem se dlouhá léta zabývala psychologií a sociologií, jsou to pro mne obory, které mě táhnou jako magnet, avšak není již tolik času ležet v knížkách a bádat nad existencí brouka. :-) 

    Mezi mé další záliby patří i hudba, u které hledám relax a útěk od stresu. Ráda si zahraji na klavír, kytaru nebo někomu na nervy :) (vtip).
 Ráda se směji a taktéž úsměvy rozdávám lidem kolem sebe, protože úsměv je oknem do duše a jen tak bychom se měli dívat na svět.

 

"Nevěř tomu, čemu nerozumíš, ale nezavrhuj, cos neprozkoumal."                         autor neznámý

 

    Tím jsem Vám alespoň trošku přiblížila svou osobu. Ráda bych zde ještě vysvětlila, jak jsem se k pijavici lékařské dostala. Již na střední škole jsem se zajímala o biologii a chemii. Poprvé jsem zde slyšela o existenci pijavice lékařské v dávných dobách, netušila jsem však, zda se dnes v našich podmínkách stále vyskytuje. Později na bakalářském studiu jsem věděla více a bylo mým snem mít svou pijavičku doma, kdyby zdraví pokulhávalo. Jako malá jsem totiž prodělala silnou mononukleosu. Trvalo dlouho než dětská doktorka zjistila, která nemoc mne souží. Nejdříve chřipka, po 14 dnech angína a když horečky neustupovaly, byla zjištěna ona zmíněná mononukleosa. V té době mi 12 let. Od té doby, po propuštění domů do domácího léčení, jsem musela držet silné diety. Mé první jídlo byla rýže se šunkou, nemastné neslané jídlo. Měla jsem velice špatné jaterní výsledky, proto bylo potřeba dietu držet. Nemohla jsem čokoládu, smažené, různé uzeniny apod. Možná, že kdybych ve svém dětství neprodělala tuto nemoc, žila bych úplně jinak. Každý den v McDonald´s, žádný pohyb, práce sekretářky a občas nějaká liposukce. (Tím se omlouvám všem sekretářkám, i tato práce je důležitá a cením si jí.) Kdo ví, ale věřím, že to bylo mou velkou životní zkušeností, která mne dovedla na cestu přírodních forem léčení. Nemohla jsem užívat skoro žádná antibiotika, protože po každém uživání jsem měla ještě vyšší hodnoty jaterních testů. Když se k tomu přidala i alergie na penicilin, nebyl skoro žádný způsob, jak se léčit pomocí medikamentů. Během dětství jsem si zvykla, že to ke mně patří. Nemohla jsem alkohol, takže jsem ani v pubertě nestihla podlehnout různým "pařbám". :-) Abych se vrátila k prvotní myšlence na pijavici lékařskou. Na bakalářském studiu jsem již věděla, že jednou bych chtěla založit biofarmu na chov pijaviček a pomáhat lidem s jejich zdravím. Jak jsem se již zmínila, poté jsem otěhotněla a bohužel jsem měla hodně povinností s dokončením bakalářské práce a její obhajoby. Realizace nápadu šla tedy stranou. Když se vše trošku uklidnilo, zúčastnila jsem se kurzu podnikání pro maminky v Plzni, kde mi dodaly odvahy a přesvědčení, že i odpůrce pijaviček dokáže těmto tvorům začít věřit. O pár měsíců později jsem se zúčastnila kurzu Hirudologie, kde jsem si své první pijavičky mohla odvézt domů. Samozřejmě jsem ihned aplikaci absolvovala a ten pocit je nepopsatelný. Odtud tedy vzešla má myšlenka až po nynější realizaci webu a nabídky Vám pomoci.

 

"Chyba je, když věříš každému, ale chyba je i to, když nevěříš nikomu."                 L. A. Seneca